Nabídka produktů

Kurzy fotografování
Jak platit

     

Partneři

 

 

 

 

 

O želvách

  Jedněmi z nejpodivnějších obyvatel mořského světa jsou plazi- v moři najdeme krokodýli, hady ale hlavně mořské želvy. Želvy všeobecně jsou velmi zajímavou a rozmanitou skupinou. Víme však o nich úplně všechno?

Původ

Želvy jsou pradávnou skupinou plazů (Reptilia) patřící mezi obratlovce (Vertebrata, Chordata). Jsou to studenokrevní živočichové, tzn. že nemohou vyrábět teplo vlastním organismem. Objevily se na naší planetě před 340 miliony let, vyvinuly se patrně z raných typů obojživelníků. Narozdíl od obojživelníků se u nich vytvořila silná šupinovitá vrstva kůže jako ochrana před vnějšími vlivy a co je daleko důležitější amniotická vajíčka se zárodečnými a vaječnými obaly krytá skořápkou (nezávislost rozmnožování na vodě). A tak mohli plazi začít osidlovat souš. V období druhohor se rozvinuli do velkého množství typů a druhů a stali se dominantními pozemními živočichy. Vývojová linie vedoucí k želvám odbočila od základní linie velmi brzy.  Želvy (Chelonia) se poprvé objevily před 100 miliony let, patří tak k nejstarším plazům na zemi. Proběhlo u nich jen několik málo evolučních změn, recentní druhy jsou tak téměř stejné s těmi, které žily v dobách dinosaurů.

Anatomie

Tělo želv kryje krunýř dermálního původu. Skládá s z hřbetní (karapax) a bříšní části (plastron). Obě části jsou spojeny mezi předníma a zadníma nohama tvrdým kostěným nebo měkkým vazivovým můstkem. Celý krunýř je tvořen dvěmi vrstvami – podkladovou kostěnou a vnější vrstvou pokožkovou. Vnější vrstva je tvořena rohovitými destičkami obsahujících pigment (každý druh má odlišné zbarvení). Některé želvy tyto destičky nemají a jejich krunýře jsou tak měkké, kožovité (kožatka velká). Můžeme rozlišit několik tvarů krunýře- pozemní druhy mívají kupolovitý krunýř, který je těžké rozbít nebo rozdrtit zuby. Vodní druhy mají naopak nízke klenutý krunýř proudnicovitého tvaru, který umožňuje lehký pohyb ve vodě. Kromě krunýře jsou dalším typickým znakem zobákovitý čelisti kryté rohovinovými deskami. Žebra želv jsou přirostlá ke krunýři a tak se nemohou podílet na dýchacích pohybech. Jejich funkci tak přebraly svaly upnuté na horních částech končetin. Jejich kostra je neobyčejná. Některé páteřní obratle jsou také ke krunýři přirostlé, lopatkový a pánevní pletenec zaujímají vzhledem k žebrům neobvyklé postavení. Lebka je masivní bez otvorů za očnicemi jak je tomu u jiných plazů. Délka krku se liší druh od druhu a poukazuje tak na způsob schovávání hlavy do krunýře. Tzv. skrytohrdlé želvy- zatažení hlavy přímo dozadu do krunýře (Cryptodira- tj. terrestrické a některé vodní druhy) nebo skrytohlavé želvy - ukrytí hlavy ohnutím pod okraj krunýře (Pleurodira – želvy zcela či z části vodní). Želvy mají pohyblivá oční víčka stejně jako krokodýli a většina ještěrů. Želvy mají velmi malý nevyvinutý jazyk- chuť pro ně tudíž není téměř důležitá. Končetiny mořských želv jsou přeměněny v ploutvovité útvary, přední slouží k pohonu zatímco zadní ke kormidlování. Rychlost plavání je podle druhu želvy mezi 3 až 30km za hodinu. Mají také tzv. záklopky, které znemožňují proniknutí vody do nozder při ponoření. Mořské želvy se pohybují v prostředí s velkým obsahem rozpuštěných solí a potřebují přebytečné množství vylučovat z těla ven- mořští hadi a krokodýlové mají vyvinutou speciální žlázu, želvy se však zbavují solí zcela jinak- slzami.

Potrava

Želvy jakožto celkem pomalí živočichové nemohou aktivně pronásledovat potravu. Ale některé vodní druhy, předevsím ty žijící v kalných vodách loví přepadením ze zálohy. Nehybně sedí na dně a čekají na kořist, které propluje kolem. Pozemní želvy jsou v podstatě herbivorní, spásají trávu, listy a plody. Mnohé však nepohrdnou ani neopatrnou housenkou či zdechlinami zvířat. Mladé sladkovodní želvy se živí hmyzem a až vyrostou dají se na rostlinou potravu. Mořské želvy se živí buď výhradně rostlinami nebo bezobratlými (houby, žahavci,měkkýši, ostnokožci).

Migrace a rozmnožování

Některé mořské želvy migrují na dlouhé vzdáleností, aby nakladly vejce. Například některé karety obrovské žijící na pobřeží Brazílie se vydávají naklást vejce na ostrov Ascension na východě Atlantského oceánu (cca 4 500km dlouhá cesta). Všechny rozmnožující se samice se na pláže dostávají v rozmezí několika týdnů. Přesný mechanismus jejich orientace není dosud plně objasněn- vědci se domnívají, že využívají kombinaci zemského magnetického pole, oceánské proudy, chemismus vody a dokonce svou paměť. Kožatky velké cestují na velké vzálenosti při sledování své potravy (medúz) z tropických moří až do arktických vod. Všechny želvy kladou vejce na souš. Tropické druhy mohou mít i několik snůšek za rok. Druhy žijící v mírném pásu kladou vejce 1x až 2x během rozmnožovací sezony. Samice mohou v sobě uchovávat samcovo sperma a klást vejce oplozená vejce až dlouho po páření. Velikost snůšky se liší podle druhů, ale i podle velikosti želvy- malé kladou kolem 4 vajec, velké mořské i více jak 100 vajec.

 
 
Nejčastější druhy mořských želv v Rudém moři
 
Chelonia mydas  (kareta obrovská) se velmi snadno pozná podle jednoho páru štítků mezi očima. Je to jedna z běžnějších želv v oblasti Rudého moře. Dorůstá velikosti kolem 2m a hmotnosti 90 až 140kg. Žije celý život v moři kromě doby páření. Pohlavně dospívají za pět až osm let.. Samičky v době rozmnožování vystoupí na pláže, kde se narodily. To se děje průměrně každé dva roky. Zde nakladou do vyhloubených děr v písku vajíčka, obvykle 50-160 kusů. Vejce zrají asi dva měsíce a vývoj přímo závisí na slunečním záření. Pokud se teplota pohybuje pod 30°C narodí se samci, pokud je teplota vyšší tak se obvykle rodí samičky. Úmrtnost vajec a mláďat je vysoká kvůli predátorům. Malé želvy se po vylíhnutí (většinou v noci) musí dostat do vody a to je velmi nebezpečné. Rackové, divocí psi a další se vrhají na vylíhlá mláďata, která jsou jen o málo větší než pětikoruna. Želvy mají vynikající orientační smysl, orientují se odleskem světla od hladiny moře, pomocí hvězd a slunce. Spoléhají ale hlavně na schopnost vnímat změny v zemském magnetismu. Mořské želvy jsou masožravé, živí se kraby, pláštěnci, medúzami, olihněmi i rybami. Jen dospělé karety obrovské se živí mořskou trávou a řasami, jsou totiž býložravé.
 
Eretmochelys imbricata (kareta pravá)se pozná podle dvou párů štítků mezi očima. Její krunýř má zubaté okraje a střední podélný kýl. Je to úplně nejběžnější druh karety v Rudém moři. Živí se primárně bezobratlými živočichy, dokonce i jedovatou měchýřovkou portugalskou. Dorůstá velikosti něco málo přes jeden metr a hmotnosti 80kg. Klade přibližně 98-172 vajec. Tento druh se považuje, za nejvíce ohrožený momentálně.
 
Kromě těchto dvou druhů se v Rudém moři vyskytují ještě Carretta carretta a Dermochelys coriacea. Caretta caretta (kareta obecná)má poněkud velkou hlavu a mocné čelisti, dokáže rozdrtit kraby, humry a i jinou kořist s tvrdým krunýřem. V otevřených vodách plave zpravidla na hladině, v deltách řek a zálivech se zdržuje zpravidla u dna a k hladině se vydává jen nadechnout.
Dermochelys coriacea (kožatka velká)váží až 800kg. Má kožovitý krunýř a cestuje na největší vzdálenosti. Proniká i do chladných vod díky schopnosti si do určitého limitu vytvářet vlastní teplotu. Na končetinách nemá drápky jak je tomu u ostatních mořských želv. V hrdle má dovnitř směřující trny, které zabraňují uniknout její potravě- medúzám. Dokáží se potopit až do hloubky 1km, přičemž zadržují dech až půl hodiny.
 
 Všechny želvy mohou zůstat pod vodou až 5hodin díky zpomalení srdečního tepu na 1 úder za minutu! Dokážete si to představit? Pokud potkáte při nočním ponoru spící želvu tak ji prosím nebuďte. Před spaním se totiž byla nadechnout a tento jeden nádech ji vystačí na celou noc, ale pokud se vzbudila mohla by ve tmě do něčeho narazit, ztratit orientaci a nakonec by se také mohla utopit. Také nikdy nechytejte želvu za krunýř! Nejen, že jí tím ubližujete fyzicky, ale i jí tím způsobujete šok a stres. Také ji znemožníte, aby se mohla jít nadechnout a opět se taková želvička může utopit. Vedle jejich lovu a sběru vajec pustoší želví populace sítě rybářů, v kterých zbytečně hyne velké množství želv. Nejvážnější nebezpečí však dnes představuje rozvoj turistiky. Pláže, které donedávna dávaly život novým generacím želv, dnes zabírají opalující se lidé. Proto jsou bohužel v dnešní době všechny mořské želvy na červeném seznamu ohrožených živočichů IUCN (International Union for Conservation of Nature).
 
Text a foto Martina Balzarová

Fotoalbum

Přihlašte se k odběru aktualit

Zákaznický účet

Kontakty

Pavel

potápěčské a fotografické kurzy

natáčení

pavel.bohonek@bokiproduction.cz

tel: +420 602 208 840

 

 

Ivana

prodej, e-shop, půjčovna

ivana.stastna@potapeniproradost.cz

tel.: +420 776 623 653

 

Nejnovější
Automatika Scubapro set1.st Mk25 DIN300 +2.st G260 TACTICAL +Octopus R195, AKČNÍ CENA!

Automatika Scubapro..

Cena: 17 442,– Kč
Potápěčský nůž DTD včetně pouzdra,50mm

Potápěčský nůž DTD..

Cena: 374,– Kč
Rozkrokový,mezinožní popruh Scubapro X-TEK,50mm

Rozkrokový, mezinožní..

Cena: 594,– Kč
TANK POD MULTI

TANK POD MULTI

Cena: 7 663,– Kč
Sonda Mantis2 (M2)

Sonda Mantis2 (M2)

Cena: 8 700,– Kč
Pro zákazníky

Nenašli jste co jste hledali?

Nevadí !

Individuálně dovezeme jakoukoliv položku ze sortimentu našich dodavatelů. Jejich seznam naleznete vlevo na našich stránkách. Stačí kliknout na logo výrobce a dostanete se na katalog výrobků. Ať už se jedná o sortiment potápění, plavání či o podvodní fotografii. V případě, že ani tam nenajdete co  potřebujete...Neváhejte, napište na  ivana.stastna@potapeniproradost.cz   nebo volejte 776 623 653 a my se Vám to  pokusíme sehnat!

Dobré světlo a čistou vodu přeje 

Potapeni pro radost